Řemesla a obživa v pravěku

V době železné osídlil Blatensko lid, který bydlel v pevných povrchových domech dřevěné konstrukce a živil se převážně chovem dobytka a pěstováním plodin. Pro obdělávání půdy využíval ještě na počátku doby halštatské v 8. století před naším letopočtem dřevěné rádlo, které se nezarývalo tak hluboko, a proto neprokypřilo půdu dostatečně. Na konci doby halštatské v 5. století před naším letopočtem se začala objevovat úzká železná radlice s tulejkou, která se následně rozšířila v období laténském. Pro zefektivnění orby se oralo křížem, takže po orbě vznikla čtvercová síť.

Úroda se sklízela za pomocí srpů a obilí se pak mlelo na kamenných mlýnech. Od 8. století před naším letopočtem prošly i tyto nástroje výraznou změnou, když byl jednoduchý mlýn složený z kamenné desky a třecího kamene (třenky) vyměněn za rotační kamenný mlýn ze dvou na sebe přiléhajících kamenů (ležák, běhoun).

Nejvyhledávanějším řemeslníkem byl v době železné kovář. Jejich produkce je dobře zmapovaná např. u Bezdědovic, kde byl nalezen tzv. Bezdědovický poklad složený z kovářských výrobků z 2. století před naším letopočtem Samotné kovárny jsou však tak trochu hádankou. Ve venkovských osadách sloužily kovárny pravděpodobně jen k místní produkci výrobků denní potřeby či k recyklaci poškozených železných a bronzových nástrojů. Taková kovárna se zřejmě nacházela i v osadě nad Bezdědovicemi, kde byl v roce 1997 odryt depot (sklad) běžných železných předmětů. Obsahoval také kovářská kladiva a lopatku.