Slované na Blatensku

V 8. a 9. století přišli na území dnešního Blatenska Slované. Tito lidé byli sice technologicky méně vyspělí než odchozí Keltové, ale zato byli velice přizpůsobiví. Bydleli v malých zahloubených domech, které vytápěli otevřeným ohništěm nebo jednoduchou kamennou pecí. Dým unikal z obydlí otvorem u hřebenu sedlové střechy.

Živili se zejména chovem dobytka a zemědělstvím. Stejně jako jejich předchůdci sklízeli obilí srpem. Obilí a potraviny skladovali ve velkých tlustostěnných keramických nádobách - v zásobnicích a v zásobních jámách vhloubených do země. Chleba i keramiku vypalovali v jednoduchých komorových pecích. Keramika měla jednoduché hrncovité tvary a lišila se jen velikostí. Zdobena byla rytými čarami a vlnicemi. Sídliště nebyla nalezena, protože se buď nacházela na místech dnešních obcí, nebo se jednalo o povrchové domy, které je archeologicky těžké postihnout.

Pohřební ritus Slovanů byl podobný předchozímu období, jen poněkud chudší. Většinou navršili menší hliněnou mohylu, do níž umístili několik nádob a část zpopelněného nebožtíka. Někdy využili již vzniklou starší mohylu, do níž sekundárně umístili nádobu s popelem mrtvého. Takové mohyly byly odkryty na lokalitách u Bezdědovic, Dobšic, Chlumu, Kocelovic, Sedlice a Zavišína. Postupně v průběhu 9. a 10. století se začala objevovat plochá pohřebiště, na nichž se nacházely celé kostry s milodary, např. u Bělčic.