V 8. – 12. stol. procházela skrze Blatensko obchodní stezka, a to ze severu na jih, z Prahy do Pasova. Po ní putovaly peníze, zboží a technologické inovace pozorovatelné i na archeologických nálezech. Pravděpodobně nejstarším takovým importem z raného středověku je železné kopí s listovitým hrotem a osmihrannou tulejí, kterou objevil v obci Zavišín pan Vlk. Analogická zbraň byla nalezena při povrchových sběrech v roce 1988 jižně od čtyřúhelného valu u Záhrobí u Bělčic. Obě zbraně je možné datovat do 8. – 9. stol. a pocházejí z Východofrancké říše.
Průkaznějším důkazem o kontaktech mimo region je nález depotu mincí v keramické nádobě u obce Lažánky. Ten byl odkryt během orby v roce 1911. Poklad neboli depot obsahoval přibližně 450 stříbrných denárů z let 1100-1125. Mezi mincemi byly ražby knížete Bořivoje II. a Vladislava I. Do muzea se dostal pouze onen keramický hrnec a několik mincí se dostalo do Husitského muzea v Táboře. Většina stříbrného pokladu zůstala u nálezce J. Stejskala z Blatné.
Zmíněné příchozí inovace se projevily na přelomu raného a vrcholného středověku, tedy ve 13. – 14. stol. Tehdy se začala užívat k orbě mnohem těžší asymetrická radlice. Její váha okolo 3 - 7 kg umožňovala oproti starší lehké radlici hlubší orbu, lepší prokypření půdy a vyšší výnos z pole. Asymetrická radlice dokládá také existenci těžkého pluhu složeného z krojidla a obracecí desky.