Blatná ve znamení střely

První písemná zmínka o Blatné pochází ze 17. února 1235, kdy na listině krále Václava I. figuruje ve svědečné řadě Vyšemír z Blatné, bratranec mocného Bavora ze Strakonic. Tento rod měl v erbu zavinutou střelu. Vyšemírovo sídlo, pravděpodobně hrad či hrádek, se tehdy těšilo pozornosti panovníka, a proto si jeho vlastník mohl dovolit na přelomu 12. a 13. století postavit kamennou románskou kapli a palác na západní straně hradu. Z těchto staveb se dochovaly dodnes existující části v podobě dvou sloupů z kvádříkového zdiva přemístěných před zámecký most, sklepní část původní kaple s dvěma okénky viditelná z nádvoří zámku a románské nároží vestavěné do západní zdi Rejtova paláce.

Na konci 13. stol. převzal Blatnou Bavor III. ze Strakonic, díky němuž se dozvídáme o existenci hradu v listině vzniklé mezi léty 1289-1307. Někteří mu přisuzovali také vystavění kostela v Blatné, avšak jeho budování započalo již v první polovině 13. století a pokračovalo přes celé 14. století. V tomtéž období byl blatenský hrad Bavorem III. nebo Bavorem IV. rozšířen o další dvě budovy na jižní straně (dnes Rejtův palác) a severní straně (dnes Bavorův nebo Starý palác). Vzniklé hradní jádro kamenných obytných paláců bylo obehnáno hradbou, která jej oddělila od ohrazeného východního předhradí. Zbytky této hradby jsou dosud viditelné v místě mírného navýšení terénu mezi oběma paláci a patrný je i portál ve zdi Rejtova paláce. Celý hrad byl oddělen vodním příkopem, přes který vedl padací most.

Stejně jako neznáme přesný rok příchodu Bavorů ze Strakonic na Blatnou, není nám znám ani rok úmrtí posledního z nich, Břeňka ze Strakonic a na Blatné. Poslední z rodu Bavorů stačil ještě v letech 1404-1407 povýšit podhradskou osadu na městečko, o čemž nás spravuje pozdější listina Zdeňka Lva z Rožmitálu z roku 1489.