Středověký dům na Blatensku

Ve 13. století prošel největší proměnou obytný dům. Byl vyzdvižen nad úroveň terénu a podzemní část zejména městských domů se proměnila v klenutý sklep. Vnitřní dispozice domu byla rozčleněna na obytný prostor, včetně kuchyně, a výrobní prostor. Rozdíl mezi venkovskými a městskými obydlími byl v růstu do výšky nebo do prostoru. Městské domy v Blatné byly již na počátku 15. století omezeny parcelami. Nebylo možné je rozšiřovat do stran, a tak městské domy rostly do výšky. O parcelách, tedy městištích na počátku 15. století v Blatné, nás informuje listina Břeňka ze Strakonic z roku 1489. Do zadní části parcely se vstupovalo skrze průjezd, který byl v průběhu 14. století zastřešen a stal se součástí “mazhausu” - prostoru pro řemeslnou výrobu a obchod. Domy byly většinou dřevěné a jen čelní stěna směrem do ulice či na náměstí byla omítnuta. Vesnické domy se oproti tomu členily na obytnou jizbu, vstupní síň a úložný prostor – komoru či špejchar. Ostatní hospodářská stavení byla rozmístěna po obvodu široké parcely, takže tvořila uzavřený prostor dvora.

S vývojem domu se proměnil i zamykací mechanismus dveří. Nejjednodušším systémem byla dřevěná posuvná závora, kterou bylo možné odemknout příslušným hákem. Od 13. stol. se využívaly kovové zámky, které mohly být zabudovány do dveří nebo zavěšeny. Klíče byly děleny na typ posuvný, neboť tahem odsouval závoru, otočný, který otočením odstrčil západku, nebo zásuvný, jenž pouhým zasunutím odjistil pružinu a otevřel zámek. Dodnes využíváme nejčastěji otočný klíč. Ve 14. století se rozšířily dva typy zámků, a to německý a francouzský. Nevýhodou německého typu bylo, že klíč musel po odemčení zůstat zasunutý v zámku.

Důležitou inovací 13. století byl také strop a dymník odvádějící kouř z ohně do půdního prostoru. V průběhu 13. - 15. století bylo otevřené ohniště na vyvýšeném soklu zakryto jednoduchou pecí a topeniště přesunuto do vedlejší místnosti. Také se objevil komín, často ještě ze dřeva a omazaný hlínou, který ústil nejprve pod střechu a následně ven mimo budovu. Proto byl také oheň nejčastější a nejobávanější katastrofou pro mnohá sídliště. Nejvýraznější inovací v topeništích byla kachlová kamna, která se do Blatné dostávají pravděpodobně ve 14. - 15. století. Podoba reliéfních motivů na výhřevné desce kamnového kachle sledovala moderní trendy ve společnosti, a proto se setkáváme s různými motivy, od náboženských, mytologických a světských až po třeba politické.