1 /
15

Vrchol a pád Rožmitálů na Blatné

Růst moci Rožmitálů na sklonku 15. století vyhovoval i městečku Blatná. Již při nástupu nejmocnějšího tohoto rodu, Zdeňka Lva z Rožmitálu, byla městečku roku 1489 znovupotvrzena starší privilegia s rozšířením o právo odúmrtě pro měšťany. Poté následovala další privilegia. V roce 1502 získalo městečko právo konat dva výroční trhy, 1513 obdrželo pivovar a kostel s farou k vlastnímu užívání, 1514 právo na pečetění červeným voskem a na ohrazení městečka, ke kterému ale nikdy nedošlo. Poslední listinou v roce 1529 byl přeložen termín jednoho z jarmarků.

Cílem Zdeňka Lva bylo dozajista podpořit své městečko, které nepředstavovalo jen jeho majetek, ale také rezidenční sídlo. Tomu nasvědčovala i stavba gotického kostela se sklípkovou klenbou v roce 1515 nebo pozvání stavitele Benedikta Rejta, který v letech 1523 až 1530 přestavěl jižní křídlo blatenského hradu. Za velkým množstvím udělených práv můžeme spatřovat také finanční potřeby Zdeňka Lva, který dozajista tato práva nedával jen z milosti a přátelství k měšťanům, ale za protislužbu ve formě finanční injekce. Jeho postavení druhého muže po králi, tedy purkrabího Království českého bylo velice nákladné, na což po jeho smrti v roce 1535 doplatil jeho syn Adam Lev z Rožmitálu.

Ten převzal zadlužené panství, jehož bohatství sice tkvělo v postavení a dlužnících, ale nikoliv v hotových penězích, kterými by kryl vlastní dluhy. V roce 1539 ještě dává odlít největší zvon Matka Boží, avšak o dva roky později obdrží městečko poslední privilegium na zřízení radnice, na daně z jarmarků, ke kterému mají právo mít vlastní ozbrojence. Jedná se pravděpodobně o poslední pokus zajistit si hotové peníze na dluhy za jediný benefit, který může šlechtic nabídnout, a to privilegium. V roce 1541 byl Adam Lev přinucen odevzdat Blatnou největšímu věřiteli Adamu ze Šternberka. On i celá jeho rodina se odstěhovala na Moravu a rod Rožmitálů se již nikdy nevrátil do Blatné, která nyní byla obdařena privilegii a majetkem umožňujícími další rozvoj.