1968 Blatenské jaro

Rok 1968 má velký význam nejen pro obrodnou činnost a následnou okupaci Sovětskými vojsky, ale také pro rozvoj společnosti, která na okamžik mohla ochutnat sousta svobody. Na Blatné se toto rozvolnění projevilo zejména příchodem filmařů a herců. Prvním a asi nejznámějším filmem je komedie Bílá paní z roku 1964, kde jsou patrné narážky na režim. Obdobně vyzněl i film Čest a sláva z roku 1968, kvůli kterému byla rozebrána střecha Podškolského mlýna v Blatné a přemístěna do Buzic. Oba filmy po roce 1968 putovaly do trezoru a nesměly se promítat. Pro mnohé diváky je nejznámější pohádka Šíleně smutná princezna, která se natáčela v Blatné v roce 1967, a také prošla cenzurou.

Obrodný proces započatý na jaře 1968 přilákal na Blatnou i známého herce Jana Wericha, který ji však nakonec nenavštívil kvůli okupaci vojsk Varšavské smlouvy. V noci 21. 8. byl starosta V. Bartoš informován členy SNB o vstupu vojsk do Československa bez souhlasu naší vlády. Lidé byli informováni a dokonce na veřejnost pronikla jména zrádců – Kolden, Bilak, Indra a další. Varovali své sousedy před spoluprací s okupanty a brzy se na ulicích začaly objevovat protisovětské nápisy. Díky tomu, že lidé obraceli směrové značky, projela 23. srpna 1968 kolona 40 zásobovacích aut přes Blatnou směrem na Paštiky. Brzy si ale uvědomili svůj omyl a vrátili se zpět směrem na Písek, kam původně zamýšleli jet.

Po návratu politické reprezentace z internace v SSSR zavládla mezi lidmi apatie, kterou v roce 1969 probudil Jan Palach sebeupálením. Málokdo již věděl, že druhá lidská pochodeň zaplála v Plzni nebo že jej následovalo dalších 29 lidí, z nichž sedm ve svém pokusu uspělo. Druhým impulzem bylo vítězství ČSSR v hokeji nad SSSR 28. března 1969. V Blatné se kolem 22. hodiny utvořil průvod v čele s hudbou Dřevokovu. Prošli celým městem. Průvod měl téměř 1000 lidí a zpíval hymnu. Na ulicích a v restauracích bylo rušno až do ranních hodin. Během průvodu lidé rozezvučeli zvony a ozvaly se sirény. Tím však skončil jakýkoliv protest a nastala normalizace, kterou zaplatil mnohý svým zaměstnáním, pokud se rozhodl nesouhlasit s okupací.