Poklady Blatenska

BIBLE BENÁTSKÁ Z UZENIC

Textovou předlohou pro „Bibli benátskou“ (Venezia 1506) byly prvotisky biblí - „Bible česká“ zvaná též „Pražská“ (1488) a pozdější „Kutnohorská bible“ (1489). Původně byla až do 18. století považována za první českou bibli. Tisk byl financován pražskými měšťany a to Janem Hlavsou z Liboslavi, Václavem Sovou z Liboslavi a Burianem Lazarem, kteří si mohli dovolit zadat náročný výtvor tiskárně Hermanna Lichtesteina. V té době ji řídil jeho synovec Peter. Ačkoliv byl katolíkem, přijal tuto nabídku od kališnických patricijů a dokonce celou bibli vytiskl akcentovanou bastardou (písmeny s diakritikou), která musela být speciálně pro tento účel přivezena z Čech. Objednávka putovala do Benátek zejména proto, že domácí tiskárny nedosahovaly takové kvality, aby mohly vytvořit tak náročné dílo. Stejnými literami byly v Benátkách vytištěny ještě dvě česky psaná díla: „Kniežky tyto slovú Zrcadlo“ (Venezia 1506) a „O boji duchovnieho Jeruzaléma s Babylonskými“ (Venezia 1506). Oproti bibli se jednalo o drobné tisky na pouhých 38 listech.

Tento výtisk se dostal do Okresního musea v Blatné z Uzenic na počátku 20. století a převzal jej tehdejší správce Josef Siblík. Překvapivě byl jeho dárcem rolník Josef Janota, avšak jak se tak vzácná kniha dostala do jeho držení, nevíme.

BEZDĚDOVICKÝ POKLAD

Severně od obce Bezdědovice na návrší v lese Dubina nalezl Karel Říha v roce 1997 hromadný nález, takzvaný depot nebo poklad, železných předmětů z doby laténské. Celkem obsahoval 48 celých kovářských výrobků a 137 zlomků, což dohromady vážilo 7, 15 kg. Artefakty byly v hloubce 0,2-0,3 m obklopeny žulovými balvany a překryty velkým kamenem. Předměty byly pravděpodobně zabaleny do tkaniny, která se nedochovala.

Účel uschování předmětů do této skrýše prozrazuje 500 m vzdálené keltské sídliště, kde pravděpodobně žil kovář, který vše ukryl. I když se jednalo o předměty běžné potřeby – kování kol, udidla, nůžky, sekyry, lopatky, kladiva atd. – měly pro něj majetkový význam. Ukryl je pravděpodobně v 2. až 1. stol. př.nl., neboť v té době již keltská civilizace upadala pod tlakem příchozích Germánů a Římanů.